O Jóže
o salonu i o jezevčici
..a tak to všechno začalo..
aneb, jak se z garáže stal salon
..když si mě-jezevčici Jóžu přinesla pandička domů, hned mi bylo jasné, že nejsme uplně normální rodina podle modelu "páníček a jeho pes". Od prvních společných dnů jsem musela brzo z pelíšku a vyrazit do práce. Ze začátku jsem panikařila a žárlila, protože panička si každý den půjčovala různé cizí pejsky a já se bála, že je všechny vezme domů..časem mi došlo, že nám je jejich páníčci půjčují proto, aby z nich moje panička udělala fešáky a zase je vrátila. Mě ale nikomu nevrátila, ani mojí čtyřnohé mámě! A tak mi to došlo, já jsem něco víc, jsem ŠÉFOVÁ!
Každodenní dojíždění je náročné, musím dlouho pospávat v autě cestou do Prahy, musíme spěchat zpátky, abychom vyzvedly dvounohá štěňata Nikolku a Míšu ze školy a co je nejhorší!? Nikdo nehlídá mojí zahradu!
Štěkla jsem pandičce, že se do garáže s autem stejně netrefí, a že je toho prostoru škoda, když po okolí chodí tolik pejsků jako v Praze kam se každý den harcujeme. Panička mi dala za pravdu a s pandou začali budovat novou pobočku salonu Anjuli v Křižatkách. Týden jsem nevrtěla ocáskem a celé dvě vteřiny odkládala protestně večeři, než jim to došlo! Jaká Anjuli!? Tady přeci šéfuje Jóža! ..a tak ve vší úctě k rodnému salónu Anjuli byla panička donucena garáž nazvat SALON JÓŽA..
A teď už nezbývá nic jiného, než vás kamarádi k nám pozvat a udělat z vás fešáky! Vezměte na vodítko páníčky a paničky a doražte na Křižatky, panička vám učeše kožíšky, upraví ofinky a vyvoní vás tak, že budete v parku za největší frajery!
TĚŠÍM SE NA VÁS, vaše jezevčice Jóža